|
| |
|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
| |
|
|
Dopad ukrajinské krize na německou ekonomiku a německo-ruské vztahy
Skalická, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Tématem práce jsou dopady ukrajinské krize na německo ruské vztahy a německé hospodářství. Dle odborných zdrojů zhoršení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací způsobené ukrajinskou krizí zasáhne také ekonomiky jednotlivých evropských zemí. Ke zhoršení obchodních vztahů přitom vedla sankční opatření vydaná v souvislosti s ukrajinskou krizí. Míra dopadů ukrajinské krize na vybranou zemi je přímo úměrná provázanosti této země s Ruskou federací. Před vznikem ukrajinské krize přitom bylo Němec-ko nejaktivnějším obchodním partnerem Ruské federace ze zemí Evropské unie. Německo také hraje vý-znamnou roli v ukrajinské krizi, neboť v období napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem vystupuje jako zprostředkovatel vyjednávání mezi oběma stranami. Vliv ukrajinské krize na německou ekonomiku je v práci definován prostřednictvím vývoje hospodářských vztahů Německa s Ruskou federací, jeho významným obchodním partnerem. Pro hodnocení těchto vztahů byly použity dva ekonomické ukazatele německoruský obchod se zbožím a přímé zahraniční investice Německa na ruském trhu. Vývoj obchodu mezi Německem a Ruskou federací byl analyzován také v rámci jednotlivých hospodářských odvětví, na která sankční omezení vydaná kvůli situaci na Ukrajině cílí. Dopady ukrajinské krize na německé hospodářství byly dále hodnoceny prostřednictvím vývoje vztahů Německa s Ukrajinou a Běloruskem. Na základě výsledků analýzy ekonomických ukazatelů, které jsou v souladu s informacemi uváděnými v odborných zdrojích, byl potvrzen negativní dopad ukrajinské krize na německoruské vztahy a německé hospodářství. Negativní dopady ukrajinské krize na německou ekonomiku vystupují ve formě finančních ztrát daných poklesem německého exportu do Ruska a špatnou hospodářskou situací německých investorů na ruském trhu. Vlivem sankcí totiž byly zrušeny některé plánované německoruské projekty, německým firmám působícím na ruském trhu poklesly tržby a byly nuceny propouštět.
|
|
|
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
|
host ::
RSS.